Co byste měli vědět:
- Pákistán poprvé veřejně připustil možnost zapojení do konfliktu proti Íránu.
- Islámábád zvažuje aktivaci obranného paktu se Saúdskou Arábií.
- Napětí v regionu prudce vzrostlo po nedávných útocích USA a Izraele na íránské cíle.
- Případné zapojení Pákistánu by mohlo výrazně rozšířit konflikt na Blízkém východě.
Napětí na Blízkém východě nadále roste a nová vyjádření z Pákistánu naznačují, že konflikt kolem Íránu by mohl získat ještě širší mezinárodní rozměr. Pákistán poprvé otevřeně připustil, že by mohl zasáhnout proti Íránu v případě, že by Teherán pokračoval v útocích na území Saúdské Arábie.
Toto varování zaznělo z úst pákistánského ministra zahraničí Ishaqa Dara, který zdůraznil, že mezi Pákistánem a Saúdskou Arábií existuje obranná dohoda. Podle jeho slov je Islámábád připraven tuto dohodu aktivovat, pokud by saúdskoarabské území čelilo dalším útokům.
V rozhovoru pro mezinárodní média Dar uvedl, že Írán byl o existenci této dohody jasně informován. Jde o vůbec první případ, kdy vysoký představitel pákistánské vlády veřejně potvrdil, že by tento pakt mohl být použit i v případě přímého ozbrojeného konfliktu s Íránem.
Napětí v regionu se výrazně zvýšilo poté, co Spojené státy spolu s Izraelem podnikly minulý týden nové útoky na íránské cíle. Teherán na tyto kroky reagoval sérií odvetných operací, které podle dostupných informací zasáhly americká vojenská zařízení, diplomatické mise i energetickou infrastrukturu v regionu.
Podle některých zpráv zasáhl íránský bezpilotní letoun objekt spojený s americkými zpravodajskými strukturami v Rijádu. Již o den dříve byl útokem narušen jeden z největších ropných komplexů na světě v saúdskoarabském městě Ras Tanura, který patří mezi klíčová centra globální energetické infrastruktury.
V této souvislosti získává obranná dohoda mezi Islámábádem a Rijádem ještě větší význam. Dohoda byla podepsána v září loňského roku a vychází z principu kolektivní obrany: útok proti jedné z partnerských zemí je považován za útok proti oběma státům. Analytici tento mechanismus často přirovnávají k článku 5 Severoatlantické aliance.
Někteří odborníci se domnívají, že právě existence tohoto bezpečnostního paktu může Írán odrazovat od rozsáhlejších útoků proti Saúdské Arábii. Zároveň však Teherán požaduje od Rijádu garance, že saúdskoarabské území nebude využíváno pro vojenské operace namířené proti Íránu.
Saúdská Arábie mezitím prohlásila, že si vyhrazuje „plné právo“ na odvetu v případě pokračujících útoků. Toto vyjádření zaznělo po mimořádném zasedání vlády, kterému předsedal korunní princ Muhammad bin Salmán. Saúdské úřady tvrdí, že hrozba útoků, zejména prostřednictvím bezpilotních letounů, stále přetrvává.
Pro Pákistán by případné vojenské zapojení proti Íránu představovalo mimořádně citlivý krok. Země je sice od roku 1998 jadernou mocností, její vnitropolitická situace je však složitá. Na pákistánském území žije přibližně 40 milionů šíitů, kteří mají historicky a nábožensky blízký vztah k Íránu.
Po smrti íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku navíc v Pákistánu propukly protesty. Podle místních médií si nepokoje vyžádaly nejméně 35 obětí.
Pákistánská armáda je navíc dlouhodobě zaměstnána bezpečnostní situací na hranicích s Afghánistánem, kde dochází ke střetům s ozbrojenými skupinami napojenými na hnutí Tálibán. Otevření dalšího konfliktu proti Íránu by tak mohlo znamenat výrazné zvýšení bezpečnostního tlaku na zemi.
Analytici proto upozorňují, že přímý vojenský zásah Pákistánu je zatím spíše hypotetickým scénářem. Tvrdá diplomatická vyjádření mohou být především signálem směrem k Íránu, že další eskalace konfliktu by mohla přinést širší regionální důsledky.
Další analýzy globálních politických a bezpečnostních událostí naleznete na portálu https://www.liveworldupdates.com/.