Shrnutí – Co je důležité vědět
- Kanada a Francie zatím odmítají vstoupit do nové Rady míru pro Pásmo Gazy navržené americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
- Podmínkou stálého členství má být finanční příspěvek přibližně jedna miliarda dolarů.
- Obě země zpochybňují nejen princip „placeného členství“, ale také legitimitu nového orgánu mimo struktury OSN.
- Projekt je součástí širšího mírového plánu pro poválečnou obnovu Gazy po příměří mezi Izraelem a hnutím Hamas.
Kanada a Francie zatím odmítají připojit se k nově navrhované Radě míru pro Pásmo Gazy, která je jedním z klíčových pilířů mírové iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obě země vyjádřily výhrady k principu, podle něhož by stálé členství v radě bylo podmíněno finančním příspěvkem, a zároveň zpochybnily politickou a právní legitimitu tohoto nového orgánu.
Podle informací agentury AFP Kanada neplánuje zaplatit částku přibližně jedné miliardy dolarů, kterou americká administrativa údajně stanovila jako podmínku pro plnohodnotné členství v radě. Podobný postoj zatím zastává i Francie, přestože obě země nevylučují účast v budoucích fázích obnovy palestinské enklávy.
Kanadská vláda se staví kriticky především k samotnému principu „placeného místa u vyjednávacího stolu“. Podle zdroje blízkého vládě Ottawa nebyla oficiálně požádána o finanční příspěvek a ani by na podobný model nepřistoupila.
Současně však kanadský premiér Mark Carney naznačil, že Kanada by mohla zvážit zapojení do činnosti rady, pokud by to umožnilo ovlivňovat proces rekonstrukce Gazy a humanitární obnovy regionu. Podle jeho kanceláře je důležité být součástí diplomatických jednání, i když existují zásadní výhrady k nastavení navrhovaného mechanismu.
Ještě kritičtější tón zvolila francouzská diplomacie. Francouzské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že společně se svými partnery analyzuje návrh charty rady, jejíž mandát podle Paříže přesahuje rámec samotné situace v Gaze.
Z Elysejského paláce navíc zaznělo, že Francie v této fázi nemá v úmyslu přijmout nabídku na členství v orgánu, který by mohl oslabit roli Organizace spojených národů. Paříž zdůrazňuje, že jakékoli řešení konfliktu musí respektovat existující mezinárodní struktury a dlouhodobé rezoluce OSN týkající se palestinské státnosti.
Francie také připomněla rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2803 z listopadu 2025, která posiluje humanitární pomoc pro Gazu a zároveň zdůrazňuje potřebu politického procesu vedoucího k palestinskému sebeurčení a vytvoření palestinského státu prostřednictvím dialogu mezi Izraelem a Palestinci.
Spojené státy podle dostupných informací rozeslaly pozvánky přibližně šedesáti zemím. Mandát členství v radě má být tříletý, přičemž prezident Trump si v návrhu vyhrazuje doživotní předsednictví tohoto orgánu.
Mezi evropskými lídry zatím nabídku přijal pouze maďarský premiér Viktor Orbán. Pozvánky obdrželi také další významní světoví představitelé, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, italské premiérky Giorgie Meloniové, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rada míru má být součástí širšího mírového plánu pro Pásmo Gazy, který následoval po příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hamas. Příměří, které vstoupilo v platnost 10. října 2025, ukončilo téměř dvouletý konflikt v oblasti. Nový orgán by měl během poválečné rekonstrukce dohlížet na činnost přechodné palestinské správy.
Geopolitické důsledky tohoto návrhu i širší vývoj na Blízkém východě sledují analytici po celém světě. Mezinárodní souvislosti konfliktu a diplomatické iniciativy pravidelně analyzuje také globální zpravodajský portál https://www.liveworldupdates.com/.
Z pohledu mezinárodní diplomacie ukazuje postoj Kanady a Francie na hlubší spor o to, jakým způsobem má být organizována poválečná správa Gazy. Zatímco Washington prosazuje rychlé vytvoření nového mechanismu pro rekonstrukci regionu, někteří spojenci upozorňují na nutnost zachovat legitimitu a roli multilaterálních institucí, především OSN.