Shrnutí – Co je důležité vědět
- Kanada zvažuje návrat vojenských instruktorů na Ukrajinu, aby pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků.
- Podle ministra obrany Billa Blaira by šlo výhradně o nebojové mise.
- Možnost výcviku vyplývá z nové bezpečnostní dohody mezi Kanadou a Ukrajinou.
- Ottawa zdůrazňuje, že případná mise by byla omezená a probíhala by pouze za bezpečných podmínek.
Kanada zvažuje možnost vyslání vojenských instruktorů zpět na Ukrajinu, aby pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků. Podle kanadského ministra národní obrany Billa Blaira by se jednalo výhradně o nebojovou misi zaměřenou na odborný výcvik, nikoli o přímé zapojení kanadských ozbrojených sil do bojových operací.
Blair tuto možnost připustil v rozhovoru pro kanadský deník Toronto Star. Zdůraznil však, že jakýkoli návrat kanadských instruktorů by závisel na bezpečnostní situaci na Ukrajině a musel by být realizován velmi opatrně.
„Musí to být provedeno velmi opatrným a omezeným způsobem,“ uvedl ministr obrany. „Nechci nasadit příslušníky kanadských ozbrojených sil někde poblíž bojové linie, což by mohlo vyvolat dojem, že přebíráme jakoukoli bojovou roli.“
Diskuse o návratu kanadských instruktorů přichází v době, kdy Kanada a Ukrajina nedávno podepsaly novou bezpečnostní dohodu. Ta vytváří rámec pro dlouhodobou vojenskou spolupráci mezi oběma zeměmi. Dokument mimo jiné počítá s možností obnovení výcviku ukrajinských vojáků přímo na ukrajinském území, pokud to bezpečnostní podmínky umožní.
Kanada má s výcvikem ukrajinských vojáků dlouhodobé zkušenosti. Ještě před ruskou invazí v roce 2022 se kanadští instruktoři podíleli na výcvikovém programu známém jako Operation UNIFIER, v rámci něhož pomáhali modernizovat ukrajinské ozbrojené síly a zvyšovat jejich operační schopnosti.
Po zahájení ruské invaze však byla většina zahraničních výcvikových misí z bezpečnostních důvodů přesunuta mimo území Ukrajiny. Ukrajinští vojáci byli následně školeni například ve Velké Británii, Polsku, Německu nebo Kanadě.
Možnost návratu instruktorů přímo na Ukrajinu by podle analytiků mohla přinést několik výhod. Výcvik v reálném prostředí by mohl být efektivnější a umožnil by rychlejší adaptaci vojáků na konkrétní podmínky bojového prostoru.
Na druhou stranu by takový krok mohl vyvolat politické a bezpečnostní otázky. Přítomnost vojenského personálu členských států NATO přímo na ukrajinském území by mohla být Moskvou interpretována jako další eskalace konfliktu.
Kanadská vláda proto zdůrazňuje, že případná mise by měla přísně omezený charakter. Ottawa opakovaně uvedla, že neplánuje vyslat bojové jednotky na Ukrajinu a že její podpora Kyjevu bude i nadále zaměřena především na výcvik, dodávky vojenské techniky a finanční pomoc.
Kanada patří mezi státy, které Ukrajinu od začátku války výrazně podporují. Vedle vojenské pomoci poskytuje také humanitární podporu a ekonomickou pomoc. Ottawa zároveň patří mezi aktivní zastánce mezinárodních sankcí proti Rusku.
Vývoj konfliktu na Ukrajině a reakce jednotlivých států pravidelně analyzuje také mezinárodní zpravodajský portál https://www.liveworldupdates.com/, který sleduje geopolitické dopady války i vývoj bezpečnostní situace ve světě.
Zatímco Kanada zdůrazňuje, že případné vyslání instruktorů by mělo výhradně podpůrný charakter, debata o formě mezinárodní pomoci Ukrajině ukazuje, jak složitá a citlivá zůstává bezpečnostní situace v Evropě více než dva roky po začátku války.